Západ u soudu o genocidě sedí na lavici obžalovaných po boku Izraele

Spojenci Izraele nezavírají oči jen před vražednými poli v Gaze. Jásají nad krveprolitím, poskytují diplomatické krytí a dodávají zbraně.

Izrael naléhá na západní státy, aby se postavily na jeho stranu, protože Mezinárodní soudní dvůr bude projednávat žalobu Jihoafrické republiky, že Izrael páchá v Gaze genocidu. Pretorie žádá soud, aby vydal okamžitý soudní příkaz, který by Izraeli nařídil zastavit vojenský útok na tuto malou enklávu a zabránit tak dalším obětem.

Je známo, že Izrael dosud zabil přibližně 23 000 Palestinců, z nichž většinu tvoří ženy a děti, a předpokládá se, že další tisíce lidí leží pod troskami. Desítky tisíc lidí jsou vážně zraněny. Většina obyvatel přišla v důsledku tříměsíční bombardovací kampaně o své domovy.

Izrael se intenzivně a opakovaně zaměřuje na údajně "bezpečné zóny", do nichž nařídil palestinským civilistům uprchnout. Zničil téměř veškerou infrastrukturu Gazy a brání přístupu většiny pomoci do enklávy. Hladomor a nemoci pravděpodobně rychle zvýší počet obětí.

Jihoafrická republika ve svém 84stránkovém dokumentu tvrdí, že izraelská bombardovací kampaň a obléhání porušují Úmluvu
o genocidě z roku 1948, která definuje genocidu jako "činy spáchané s úmyslem zcela nebo zčásti zničit národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu".

Izrael očekává podporu západních hlavních měst, protože ta se mohou obávat rozsudku proti Izraeli téměř stejně jako Izrael sám. USA a Velká Británie, které zejména posílají zbraně, jež jsou používány proti obyvatelům Gazy, vražedné tažení neochvějně podporují, čímž se obě země stávají potenciálními spoluviníky.

Podle telegramu izraelského ministerstva zahraničí, který unikl na internetové stránky Axios, Izrael doufá, že vzhledem k obtížím
s právní obhajobou svých akcí zvítězí diplomatický a politický tlak na soudce soudu.

Bidenova administrativa se koncem minulého týdne postavila do čela a odmítla podrobný právní spis Jihoafrické republiky jako "bezpředmětný, kontraproduktivní a zcela bez jakéhokoli faktického základu".

To by západnímu publiku znělo zjevně směšně, kdyby mu bylo poskytnuto seriózní zpravodajství o Gaze. Izrael však přístup
do této enklávy silně omezuje a palestinské novináře tam bezprecedentním tempem zabíjí, aby jim zabránil ve zpravodajství. Západní média se navíc dobrovolně - a tajně - podřizují tíživému izraelskému cenzurnímu režimu.

Podněcování ke genocidě

Podle uniklého telegramu je "strategickým cílem" Izraele u soudu odradit soudce od rozhodnutí, že se dopouští genocidy. Naléhavější je však potřeba Izraele zabránit tomu, aby haagský soud nařídil dočasné zastavení útoku.

Izraelští představitelé budou podle agentury Axios tvrdit, že jeho trvalý útok na Gazu nedosahuje hranice genocidy, která vyžaduje "vytvoření podmínek, které neumožňují přežití obyvatelstva, spolu s úmyslem vyhladit je".

Izrael se bude snažit soudce přesvědčit, že se snažil zvýšit humanitární pomoc Gaze a minimalizovat oběti na životech civilistů. Jeho argumentace je v rozporu s důkazy, které shromáždila Jihoafrická republika.

Její spis obsahuje devět stran prohlášení izraelských představitelů, z nichž jasně vyplývá genocidní záměr, včetně prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua, vysokých představitelů vlády, prezidenta Isaaca Herzoga a mnoha sloužících i bývalých izraelských vojenských velitelů.

Giora Eiland, poradce ministra válečné rady Bennyho Gantze, označil za cíl Izraele vytvoření "podmínek, kdy se život v Gaze stane neudržitelným". Izraelský vojenský mluvčí od počátku prohlašoval, že cílem je způsobit Gaze "maximální škody".

Herzog naznačuje, že veškeré civilní obyvatelstvo je legitimním vojenským cílem, zatímco Netanjahu označuje Palestince
za "Amáleka", biblického nepřítele. Ve Starém zákoně Bůh přikazuje Izraelitům, aby Amálekovce vyhladili a usmrtili "muže a ženy, děti a kojence".

Jedním z ustanovení Úmluvy o genocidě je absolutní zákaz podněcování ke genocidě. Nejvyšší izraelští politici a vojenští velitelé tuto část úmluvy nesporně porušili. Minulý týden to zdůraznila skupina izraelských akademiků, právníků, aktivistů za lidská práva a novinářů v dopise izraelskému generálnímu prokurátorovi. Varovali, že podněcování ke genocidě se v Izraeli stalo "každodenní záležitostí".

V dopise se dále uvádí: ''Normalizovaný diskurz, který vyzývá k vyhlazení, vymazání, devastaci a podobně, může ovlivnit způsob, jakým se vojáci [v Gaze] chovají."

Sundání rukavic

Dehumanizace - předstupeň genocidy - však není jediným problémem. Stíhání Izraele, které označuje za "válku s cílem vymýtit Hamás", plně naplňuje jeho vlastní definici genocidy. "Podmínky, které neumožňují přežití obyvatelstva", byly vytvářeny již dlouho před útokem, který Izrael rozpoutal bezprostředně poté, co Hamás 7. října vytrhl z Gazy. Při následném krveprolití bylo zabito přibližně 1 140 Izraelců a dalších státních příslušníků.

V pozadí toho, co se v enklávě odehrává, se většinou zapomíná na souvislosti: Představitelé OSN již před téměř deseti lety varovali, že izraelské obléhání Gazy, které trvá již 17 let, má za cíl učinit enklávu "neobyvatelnou". Jinými slovy, Izrael konkrétně "vytvářel podmínky, které neumožňují přežití obyvatelstva".

Ještě před současným rozsáhlým útokem Izrael výrazně omezil přístup k vodě pro 2,3 milionu obyvatel enklávy. Přímým důsledkem bylo, že přetížené vodonosné vrstvy pod Gazou propouštěly mořskou vodu, takže pitná voda v enklávě nebyla vhodná k lidské spotřebě.

Stejně tak byl nedostatek potravin. V roce 2012 se izraelským lidskoprávním skupinám podařilo zveřejnit tajný dokument, z něhož vyplývá, že armáda od roku 2008 přísně kontrolovala přísun potravin do Gazy. Výsledkem bylo, že dvě třetiny obyvatelstva neměly dostatek potravin a každé desáté dítě trpělo podvýživou. Cílem bylo vyvolat dlouhodobou potravinovou chudobu, čímž se obyvatelstvo fakticky dostalo na hladovku.

Opakované izraelské útoky na Gazu v posledních 15 letech - které Izrael nazývá "kosením trávy" - zničily mnoho domů a velkou část infrastruktury, což vedlo ke stále většímu přelidnění a nehygienickým podmínkám.

Opakované izraelské bombardování jediné elektrárny v Gaze a omezování dodávek další energie omezilo dodávky elektřiny
na několik hodin denně.

Izraelské obléhání blokovalo přístup léků a zdravotnického vybavení do enklávy, což často ztěžovalo nebo znemožňovalo léčbu vážných zdravotních potíží. A vzhledem k izraelským omezením vstupu a výstupu zboží z Gazy bylo hospodářství již v troskách
a téměř polovina obyvatel byla bez práce.

Již dávno, v roce 2016, varoval šéf izraelské vojenské rozvědky Herzi Halevi, že katastrofa, kterou Izrael v Gaze připravuje, mu může vybouchnout do tváře - což se 7. října skutečně stalo.

Tříměsíční izraelské řádění pouze urychlilo a zintenzivnilo veškerou dávno zavedenou genocidní politiku. Průlom Hamásu dal Izraeli jednoduše povolení sundat rukavice.

Gaza je neobyvatelná

Proto šéf humanitárních záležitostí OSN Martin Griffiths minulý týden prohlásil, že Gaza dosáhla bodu, kdy je skutečně "neobyvatelná". Dodal: "Lidé čelí nejvyšší úrovni nedostatku potravin, jaká kdy byla zaznamenána. Hladomor je za rohem."

Vzhledem k tomu, že naprostá většina obyvatel je bez domova a většina nemocnic již nefunguje, šíří se infekční nemoci.

Izraelská politika "úplného obléhání" znamenala, že pomoc se nemohla dostat dovnitř. Podle Griffithse Izrael zničil silnice, zablokoval komunikační systémy, střílel na kamiony OSN a zabíjel humanitární pracovníky.

Po návratu z návštěvy hraničního přechodu s Egyptem dva američtí senátoři o víkendu poznamenali, že Izrael stanovil nepřiměřené podmínky, které vytvářejí nekonečná zpoždění a brání tomu, aby se pomoc dostala k obyvatelům Gazy.

Jinými slovy, Izrael nyní úspěšně "vytvořil podmínky, které neumožňují přežití obyvatelstva".

Cílem Úmluvy o genocidě z roku 1948, která byla vypracována bezprostředně po druhé světové válce a nacistickém holocaustu, nebylo pouze potrestat ty, kteří genocidu provádějí. Byl navržen tak, aby pomohl identifikovat genocidu v její rané fázi a vytvořit mechanismus - prostřednictvím rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora -, kterým by ji bylo možné zastavit.

Jinými slovy, účelem případu Jihoafrické republiky není rozhodovat o tom, co se stane, až Izrael vyhladí Palestince v Gaze, jak si zřejmě příliš mnoho pozorovatelů představuje. Jde o to zastavit Izrael před vyhlazením obyvatel Gazy dříve, než bude pozdě.

Na základě podivné logiky zastánci Izraele naznačují, že obvinění z genocidy je neoprávněné, protože skutečným cílem není vyhladit Palestince z Gazy, ale přimět je k útěku.

Izraelští představitelé tuto domněnku podporují. V nedělním rozhovoru ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir o obyvatelích Gazy poznamenal, že - poté, co byli bombardováni, přišli o střechu nad hlavou, hladověli a byli vystaveni nemocem - "statisíce lidí nyní odejdou". Duplicitně to označil za "dobrovolnou" masovou emigraci.

Takový výsledek - sám o sobě zločin proti lidskosti - však zcela závisí na tom, zda Egypt otevře své hranice a umožní Palestincům uprchnout z vražedných polí. Pokud se Káhira odmítne podřídit násilnému vydírání ze strany Izraele, budou to izraelské bomby, jím způsobený hladomor a smrtelné nemoci, které rozpoutal, co zdecimuje obyvatelstvo Gazy.

Mezinárodní soudní dvůr nesmí zaujmout vyčkávací přístup a přemýšlet, zda izraelská bombardovací kampaň a obléhání vedou
k vyhlazení nebo "pouze" k etnickým čistkám. To by zbavilo mezinárodní humanitární právo veškerého významu.

Čára v písku

Pokud se Izraeli a jeho západním spojencům nepodaří přimět soud k podřízení a případ Jihoafrické republiky bude přijat, nebude mít právní potíže pouze Izrael. Rozhodnutí soudu o genocidě uloží ostatním státům povinnosti: jednak odmítnout napomáhat izraelské genocidě, například poskytováním zbraní a diplomatického krytí, jednak uložit Izraeli sankce, pokud se nepodřídí.

Prozatímní příkaz k zastavení izraelského útoku bude sloužit jako čára v písku. Jakmile bude vydán, hrozí, že se každý stát, který nebude jednat v souladu s tímto příkazem, stane spoluviníkem genocidy. Západ se tak dostane do vážných právních problémů. Koneckonců, Západ před genocidou v Gaze nejen zavírá oči, ale aktivně ji podporuje a spolčuje se na ní.

Představitelé Spojeného království, jako je premiér Rishi Sunak a vůdce opozice Keir Starmer, se vytrvale vyslovují proti příměří
a podporují hlavní pilíř izraelské genocidní politiky: "úplné obléhání" Gazy, kvůli němuž obyvatelstvo hladoví a čelí smrtelným epidemiím.

Britská a americká vláda odmítly všechny výzvy k zastavení přísunu zbraní. Bidenova vláda dokonce obešla Kongres, aby urychlila dodávky zbraní Izraeli, včetně nerozlišujících "hloupých" bomb, které pustoší civilní oblasti.

Velvyslankyně Izraele ve Spojeném království Cipi Hotovely se v britských médiích pravidelně objevuje s genocidními výroky. Zrovna minulý týden, když jeden z tazatelů poznamenal, že podle všeho vyzývá ke zničení celé Gazy - každé školy, mešity
a domu - odpověděla: "Máte nějaké jiné řešení?"

Britská a americká média poskytla vysílací čas izraelským představitelům, kteří otevřeně podněcují ke genocidě.

To vše by po rozhodnutí soudu muselo okamžitě přestat. Očekávalo by se, že policie v západních zemích bude vyšetřovat
a soudy stíhat ty, kteří podněcují ke genocidě nebo poskytují platformu pro podněcování.

Od států by se očekávalo, že Izraeli odepřou zbraně a uvalí na něj hospodářské sankce - stejně jako na všechny státy, které se
na genocidě podílejí. Izraelským úředníkům by hrozilo zatčení při cestách do západních zemí.

Dvojí standardy

V praxi se ovšem nic z toho pravděpodobně nestane. Izrael je pro Západ příliš důležitý - jako nástroj jeho moci na Blízkém východě bohatém na ropu - na to, aby byl obětován.

Jakákoli snaha prosadit rozhodnutí o genocidě prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN bude Bidenovou administrativou zablokována.

Mezitím Velká Británie spolu s Kanadou, Německem, Dánskem, Francií a Nizozemskem již ukázaly, jak bezostyšně se staví
ke svým vlastním dvojím standardům.

Před několika týdny předložily Mezinárodnímu soudnímu dvoru formální argumenty, že Myanmar páchá genocidu na etnické skupině Rohingů. Jejich ústředním argumentem bylo, že Rohingové jsou vystaveni "existenční stravě, systematickému vyhánění
z domovů a indukci základních zdravotnických služeb pod úrovní minimálních požadavků".

Žádný z těchto západních států však nepodpořil podání žádosti Jihoafrické republiky o genocidu u stejného soudu - přestože podmínky v Gaze, které vytvořil Izrael, jsou ještě horší.

Pravdou je, že rozhodnutí soudu o genocidě otevře plechovku červů pro Západ a jeho ochotu uznat, že ustanovení mezinárodního práva platí i pro něj.

Izrael stojí v čele snah o rozvrácení mezinárodního práva v Gaze již více než deset let. Nyní se ostentativně chlubí pácháním zločinu genocidy, jako by vyzýval svět, aby ho zastavil.

Zvráceně tak ruší samotné mezinárodní záruky, které byly zavedeny, aby zabránily opakování nacistického holocaustu.

Vzepře se Západ Izraeli nebo soudu? Poválečný konsenzus, který slouží jako základ mezinárodního práva - již tak otřesený neschopností řešit válečné zločiny Západu v Iráku a Afghánistánu - je na pokraji úplného zhroucení.

A nikdo z toho nebude mít větší radost než stát Izrael.