Spisovatel a novinář Theodor Herzl. Spíše fantasta než politik.

Herzl si založení Izraele představoval jako druh lidového festivalu, na kterém se Židé a arabsko-muslimský svět vzájemně obejmou. Už tehdy měla představa k realitě daleko. 

Theodor Herzl se narodil 2.května 1860 v madarské Pešti a v roce 1878 se se svou méně věřící rodinou přestěhoval
do Vídně. Domníval se, že asimilace judaismu je silný prostředek proti antisemitismu. Herzl nebyl s tímto názorem sám, ale sdílel jej s ostatními asimilovanými evropskými Židy, kterým naopak na jeho sionistických myšlenkách pár věcí vadilo.

Proč mít svůj vlastní stát, když jste v procesu etablování se v sekulárním světě?
Proč by mělo dojít k suspendování židovských lidí?

Pro ortodoxní Židy, které se Thedodor Herzl snažil získat, byl nedostatek náboženství v sionismu trnem v oku. Představa, že Židy z diaspory do země zaslíbené nepovede sám Mesiáš, ale spíše novinář z Vídně, se přísným věřícím zdála přímo rouhavá. Levicový judaismus zase věřil ve zcela jiné představy o historické spravedlnosti.

Jméno Theodor Herzl dodnes prosvítá ze zakladatelských mýtů Izraele. Političtí zastánci tvrdé linie, kteří chtějí proměnit Herzlovy myšlenky o sionismu v kolonialistickou zbraň, používají jeho spisy. Snílek, který byl tak smělý a představoval si založení Izraele jako jakési lidové slavnosti, na kterých si Židé a arabsko-muslimský svět padnou do náruče, však již nelze použít k vytvoření státu. 

Aristokratická republika

Rakousko-uherský spisovatel Theodor Herzl, je paradoxní jev. Téměř z ničeho nic se ve jménu sionismu prosadil na světové politické scéně. Na svých diplomatických cestách ho přijal německý císař Vilém II., sultán Osmanské říše a anglický koloniální ministr Joseph Chamberlain.

Ve fázích velkého vnitřního napětí napsal v roce 1896 knihu "Židovský stát. Pokus o moderní řešení židovské otázky". Útlé dílo, které vzniklo také pod vlivem francouzské Dreyfusovy aféry, se zabývá antisemitismem a jako politické řešení navrhuje konec diaspory ve státě, který nikdy neexistoval. Jakási aristokratická republika, pro kterou se místo zatím nenašlo.

"Altneuland" se objevuje jako román o šest let později a znovu na konci psychologického a politického vyvrcholení. "Židovský stát" je střízlivý manifest , který se stává základem následujících sionistických kongresů . "Altneuland" se
na druhé straně jeví jako politický sen, který překonává Herzlova diplomatická selhání.

Vnímavý ke všemu vizionářskému

Během svého působení jako korespondent v Paříži v 90. letech 19. století byl Theodor Herzl z Vídně upozorněn, aby popsal bouřlivé časy ve francouzské politice mezi republikánským probuzením a reakčními duchy trochu odvážněji.

Herzl vždy působil poněkud mimo bezprostřednost politiky. Možná právě to ho činilo imunním vůči skutečné vlezlosti doby, ale o to vnímavější byl vůči vizionářství. Herzl záměrně ignoroval otevřený antisemitismus, s nímž se setkal u císaře Wilhelma a jeho diplomatického doprovodu, stejně jako u Josepha Chamberlaina.

Ohledně vilémovského Německa, o jehož podporu usiloval, si Herzl do svého deníku poznamenal, že "pro židovský národní charakter může mít jen ty nejspásnější účinky", když bude mít jistotu této "silné, velké, morální, skvěle spravované a pevně organizované" země. Pokud jde o běh dějin, se novinář domníval, že již dosaženou emancipaci Židů nelze zvrátit: ,,Jen máloco lze proti nám účinně podniknout, pokud si nechceme ublížit," napsal si Herzl více než 40 let
před holocaustem.

Epické chyby a kulturní klišé provázejí záměry novináře, který se náhle stal politikem. Právě jeho chyby mu dodávaly důvěryhodnost, napsal kdysi Theodor Herzl. A pro to, že jednoduché vždy vítězí nad složitým, má vysvětlení, které vysvětluje i dnešní populismus: ,,Masy nikdy nepřemýšlejí v kategoriích idejí a vždy v kategoriích lidí."

Vídeňáci v Jeruzalémě

Theodor Herzl byl charismatický a populární. V době své největší slávy byl tento vysoký vousatý muž přirovnáván
k Mojžíšovi a Kolumbovi. Pořádal jeden sionistický kongres za druhým a zvažoval návrhy na založení židovského státu
v Argentině nebo Ugandě. Palestina jako stará vlast zůstávala vytouženým cílem, i když Herzlův obraz této oblasti byl více než rozmazaný.

Při svém prvním příjezdu obdivoval bohatý židovský život v této oblasti a rozhlížel se po jeruzalémských kopcích
s pohledem, který se objevil v jeho pozdějším románu: Je zde možné udělat mnoho a ještě mnohem více. Muž z Vídně, který zná bídu lidí v Londýně a Paříži, se považuje za sociálního reformátora. Stát, který si představuje, by měl přinést to nejlepší ze všech světů. Silné hospodářství s komunitním vlastnictvím.

V "Altneuland" je vše organizováno na bázi spolupráce; stát podobný transformované Evropě vzniká díky přílivu inovací. Bez jakéhokoli antisemitismu. V kavárnách se mluví francouzsky, německy, hebrejsky a jidiš.

Pro fejetonistu Theodora Herzla to byl horečnatý kulturní sen, který lze jen těžko spojit se současným politickým probuzením na Blízkém východě. Jeho naivní vize na přechodu do 20. století sahaly daleko za představu politických map. Jeho nová stará země měla být "zázračnou zemí kultury", kterou by bylo možné navštívit jako Lurdy, Mekku nebo chasidskou bukovinskou Sadiguru. ,,Nová Judea by měla vládnout pouze duchem," napsal Theodor Herzl a přál si demilitarizovanou zónu, v níž by všichni lidé mohli žít v míru.

Svůj vlastní mír našel jen dočasně po napsání románu "Altneuland". Životní funkce jeho angažmá v nově založeném státě vždy přesahovaly možnosti jeho těla. V posledních letech života musel žít s nemocným srdcem a často v depresivní náladě. Před svou smrtí v létě 1904 zanechal Theodor Herzl světu rozhodnou větu: ,,Nedělejte nic hloupého, dokud jsem mrtvý!"

Z deníku Theodora Herzla

,,Snažíme se nepozorovaně dostat chudé obyvatelstvo přes hranice tím, že jim poskytujeme práci v tranzitních zemích, ale v naší zemi jim práci odpíráme. // Vlastní obyvatelstvo přejde k nám. Práce na vyvlastňování, stejně jako odsun chudých, musí být prováděna jemně a opatrně."

,,Pokud se stěhujeme do oblasti, kde se vyskytují pro Židy neobvyklá divoká zvířata - velcí hadi apod. - využívám domorodce k jejich vyhubení dříve, než je zaměstnám v tranzitních zemích. Vysoké prémie za hadí kůže apod.
a za vývržky."

 - Theodor Herzl
Deníkový záznam z 12. června 1895, Str. 108

,,Celá Palestina mluví o našem národním plánu. Koneckonců, my jsme předky pánů země."

 - Theodor Herzl
Deníkový záznam z 20. února 1897, Str. 591

,,Celý plán je ve své základní podobě nekonečně jednoduchý (...): Dejte nám svrchovanost nad kouskem zemského povrchu, který postačí pro naše spravedlivé lidové potřeby, a všechno ostatní si zajistíme sami."

 - Theodor Herzl
Židovský stát

,,V Basileji jsem založil židovský stát"

- Theodor Herzl
Deníkový záznam ze 3. září 1897; několik dní po prvním sionistickém kongresu ve švýcarské Basileji.
Poznámka: 50 let po zapsání tohoto textu do jeho deníku byl založen stát Izrael.
Kontext: ,,Kdybych měl basilejský kongres shrnout jedním slovem - kterému se budu bránit vyslovit veřejně - bylo by to toto: V Basileji jsem založil židovský stát. Kdybych to dnes řekl nahlas, dostalo by se mi všeobecné odpovědi v podobě smíchu. Možná za pět let, určitě za padesát, to bude vědět každý."

,,Antisemité se stanou našimi nejspolehlivějšími přáteli, antisemitské země našimi spojenci. Chceme emigrovat jako respektovaní lidé."

- Theodor Herzl
Kompletní deníky, str. 84