Slovo "terorismus" a jeho vývoj
Málokdo si dnes uvědomuje, že termín "terorismus" se začal rozšířeně používat až v 70. letech 20. století v kontextu Studené války.
Tehdy byly země západního bloku, hlavně USA, a jejich spojenci často v konfliktu s nejrůznějšími povstalci na post-koloniálních
i stále koloniálních územích a termín "terorismus" se začal používat jako delegitimizační nástroj namířený proti těmto povstalcům a jejich chlebodárcům (Sovětský svaz/komunistický blok).
Do té doby se slovo "terorismus" používalo zřídka. Jednotlivé akty politického násilí byly jednoduše popisovány jako bombový útok, atentát, zabití nebo únos.
Je také zajímavé, že slovo terorismus v moderním chápání má kořeny v době teroru francouzské revoluce, tedy násilí ze strany státu. Později, až se začne slovo terorismus rutině používat v médiích a politice, bude terorismus ve veřejné rozpravě téměř výlučně spojován s terorem ze strany nestátních aktérů.
Termín "terorismus" je analyticky i společensky problematický ze tří vzájemně propojených důvodů. Proto ho také například BBC odmítá používat a uchyluje se k němu pouze, pokud cituje někoho jiného.
Zaprvé, ten termín sebou už nese morální odsouzení. Je emočně nabitý. Adresát této nálepky dostane automaticky cejch zla, dialog nebo diskuze není možná.
Zadruhé, ten termín se stal natolik nadužívaným, že se v podstatě vyprázdnil. Za teroristy jsou označováni velmi rozdílné organizace a lidé, od al-Qaidi po Greenpeace po doktory provádějící potraty.
Zatřetí, ten termín je výsostně subjektivní a tím pádem nestabilní. Mění se v čase i geograficky. Ukázkovým příkladem jsou Jásir Arafat a Nelson Mandela. Oba dva byli svého času považováni za teroristy, aby později obdrželi Nobelovu cenu za mír a stali se mezinárodně uznávanými politickými reprezentanty.
Dalším příkladem je Menachem Begin, který se narodil v Rusku, emigroval do Palestiny a stal se vůdcem militantní organizace Irgun, která od roku 1937 zabíjela palestinské Araby (a Brity) metodami, které byly dokonce i tehdy označeny za "teroristické". Begin (který byl v jednu dobu i šéfem československé pobočky mládežnické organizace politického hnutí, které Irgun zplodilo), se inspiroval indickým a irským bojem proti Britskému impériu. Británie sice nejdříve slíbila sionistickému hnutí "domovinu" v (již Araby osídlené) Palestině a umožnila masivní imigraci židů z Evropy, ale ve 40. letech začala dávat najevo, že se k vytvoření samostatného židovského státu nestaví příliš pozitivně. Begin chtěl vysokoprofilovými násilnými akcemi (terorismem) vyprovokovat Británii k masivním represím vůči židovským imigrantům v Palestině a tím je "zradikalizovat" a postavit na svoji stranu. Současně chtěl terorem a následujícími represemi přivolat pozornost mezinárodních médií a světové komunity a tím dostat Británii pod morální a politický tlak mezinárodního společenství.
Irgun se "proslavil" bombovým útokem na Hotel krále Davida v Jeruzalémě (22.7. 1946), tehdejší sídlo britské mandátní (koloniální) správy, při kterém zemřelo 91 lidí. A také zabíjením arabských (palestinských) civilistů. Nejznámějším masakrem,
na kterém se podíleli militanti z Irgunu, byl ten v palestinské vesnici Dejr Jásin, při kterém bylo zabito přes 100 lidí. Ten se stal
9. dubna 1948, tedy přesně před 76 lety.
Menachem Begin, nejhledanější "terorista" v Palestině, na jehož hlavu vypsali Britové odměnu 10 000 liber, a který měl ještě
v 50. letech 20. století zákaz vstupu do Spojeného království, se stal izraelským premiérem v roce 1977 a o rok později dostal Nobelovu cenu za mír.
Zdroj: Facebook Šádí Shanaáh
