Osm izraelských metod genocidy

Tento útok nezačal po útoku Hamásu 7. října. Trvá již celá desetiletí. Srovnávání Gazy se zemí, které způsobilo bezprecedentní škody na lidech, infrastruktuře a obydlích, se zdá být již třetí měsíc nezastavitelné. 

Ani tlak USA na omezení civilních obětí, ani rétorika arabských států - které se nedokázaly dohodnout ani na společných opatřeních, jako je ropné embargo nebo dočasné přerušení formálních diplomatických vztahů - nedokázaly zastavit nebo dokonce zmírnit krutý útok Izraele na Gazu. Rezoluce OSN a masové celosvětové protesty se rovněž ukázaly jako neúčinné. 

Ač to zní neuvěřitelně, zdá se, že o osudu milionů Palestinců budou i nadále rozhodovat jen dva muži: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a americký prezident Joe Biden.

Izrael prohlásil, že jeho kampaň bude trvat ještě mnoho měsíců, možná bez dalších období příměří. Namísto toho, aby Izrael
od krátkého listopadového příměří deeskaloval ofenzívu nebo zajistil výrazně nižší počet obětí mezi civilisty, jak na to tlačí Spojené státy, a to ani ne tak z obavy o životy Palestinců, jako spíše z obav z širší regionální války a poškození mezinárodní podpory Washingtonu a Tel Avivu, Izrael naopak své útoky stupňuje.

Je nepochybné, že Izrael se již dopustil řady válečných zločinů. U státu, který si tento zvyk po desetiletí pěstoval a rozvíjel, to není nic překvapivého - a ještě méně, když si uvědomíme, že Izrael byl založen na etnických čistkách. 

Válečné zločiny, diskriminace nežidů a pohrdání mezinárodním právem jsou hlavní součástí DNA Izraele od jeho vzniku v roce 1948, a dokonce i dříve, pokud si vzpomeneme na sionistické polovojenské jednotky jako Irgun a Hagana. Nyní se však diskutuje
o tom, zda izraelské masakry dosáhly úrovně genocidy v právním slova smyslu.

Existuje mnoho rozšířených mylných představ o tom, co je genocida, přičemž hlavní z nich je, že aby bylo možné genocidu kvalifikovat, musí zvěrstva dosáhnout rozsahu a úrovně holocaustu nebo vyhlazení téměř celého národa či skupiny. Není tomu tak. 

Definice genocidy

Podle článku II Úmluvy o genocidě se genocidou rozumí kterýkoli z následujících činů spáchaných s úmyslem zcela nebo zčásti zničit národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu: usmrcení příslušníků skupiny; způsobení jim těžké tělesné nebo duševní újmy; úmyslné způsobení životních podmínek, jejichž cílem je zničit skupinu; zavedení opatření, jejichž cílem je zabránit narození dětí; nebo násilné převedení dětí do jiné skupiny.

Akce Izraele v Gaze a jejich strašlivé důsledky pro veškeré civilní obyvatelstvo spolu s opakovanými prohlášeními izraelských státních představitelů, která jasně naznačují úmysl vyhladit nebo alespoň poškodit co nejvíce Palestinců, nenechávají nikoho
na pochybách, že laťka byla dosažena a dávno překročena. Mnozí úředníci, novináři a členové občanské společnosti to veřejně označili za genocidu.

Přes některé výhrady se zdá, že se mezi akademiky, právníky, a dokonce i bývalými žalobci Mezinárodního trestního soudu, kteří genocidu jistě dokážou rozpoznat, když se odehrává před jejich očima, rýsuje konsenzus.

Historie nás naučila, že existuje mnoho způsobů, jak vyhladit skupinu lidí nebo vyčerpat populaci. Izraelská genocidní kampaň, probíhající od roku 1948, se však vyznačuje několika charakteristickými rysy: permanentní povahou, střídáním "pomalé" genocidy a vln brutálního vyvražďování a bohatou škálou technik masového vraždění.

V současné době Izrael systematicky a metodicky kombinuje všechny tyto metody smrti, a to s hrozivými výsledky. V reakci státu na útok Hamásu ze 7. října, který je ve Spojeném království a dalších zemích zakázán jako teroristická organizace, lze identifikovat nejméně osm genocidních technik. 

Zdá se, že Izrael se chopil příležitosti a pozvedl svou pomalou genocidu na zcela novou úroveň brutality.

Osm technik

1. Zabít je: Bombardování Palestinců bez rozdílu (zde může mít pozornost médií, tlak spojenců, jako jsou USA, a mezinárodní protesty určitou účinnost při omezování Izraele). Navzdory tvrzení Izraele, že přijímá opatření na ochranu civilistů, ukazuje realita na místě opak, přičemž většinu obětí tvoří nebojující osoby. Školy, nemocnice a obytné domy jsou přímým cílem útoků.

2. Vyhladovět je: Toho se dosahuje blokádou dodávek potravin a vody. Opět to není nic nového, je to již dlouho součástí koordinované a organizované izraelské politiky, jejímž cílem je připravit Palestince i o ten nejzákladnější zdroj života, vodu. 

3. Zbavit je lékařské péče: Izrael maximalizuje počet obětí tím, že ničí zdravotnickou infrastrukturu včetně nemocnic, čímž zajišťuje, že mnoho lidí, kteří mohli být zachráněni, zemře na následky neléčených zranění. 

4. Šířit mezi nimi nemoci: Zničení zdravotnické infrastruktury spolu s katastrofálními životními podmínkami zaručuje šíření nemocí, čímž hrozí další významná vlna úmrtí.

5. Vyčerpat je nuceným vystěhováním: Izrael nyní po vzoru arménské genocidy využívá nucené stěhování, nejprve ze severu Gazy na jih a poté na jihu, aby vyčerpané a často zraněné lidi přinutil stěhovat se z jedné údajně "bezpečné oblasti" do druhé. Mapa, kterou Izrael zveřejnil, rozdělila jižní Gazu na stovky malých pozemků, mezi nimiž jsou lidé nuceni se v krátké době přesouvat, aby se vyhnuli bombám.

6. Zničit jejich prostředí: To, co se děje v Gaze, je skutečná ekocida. Míra ničení životního prostředí, a to vším možným
od trvalého znečištění až po vojenskou munici, je obrovská a může mít dopad na budoucí generace.

7. Atomizovat jejich společnost: Systematické ničení vládních a správních struktur pod záminkou boje proti Hamásu rozvrátilo palestinskou společnost. Tím, že Izrael vysídlil většinu z 2,3 milionu obyvatel Gazy, zpřetrhal jejich sociální vazby; není jasné, jak budou v budoucnu schopni znovu vytvořit společnost, zejména proto, že se Izrael snažil připoutat všechny civilisty k Hamásu
a hodlá si v dohledné době udržet kontrolu nad územím a jeho zdroji. 

8. Zlomit jejich ducha: Izrael po desetiletí používal psychologickou válku, aby v obyvatelstvu vzbudil pocit zoufalství a bezmoci. Mezi nejzranitelnějšími lidmi to bylo strašně účinné: Děti v Gaze, z nichž mnohé trpěly těžkými depresemi a sebevražednými myšlenkami již před současnou ofenzívou. Vzhledem k tomu, že Izrael jim navíc téměř znemožňuje léčbu, bude většina z nich trpět dlouhodobým traumatem.

Všech osm výše uvedených metod je formou kolektivního trestu, jehož důsledky budou trvat nejméně jednu generaci, i kdyby válka skončila dnes. 

Foto: Protestující na demonstraci solidarity s Palestinci v Gaze ve Varšavě, Polsko, 29. října 2023. (Wojtek Radwanski/AFP)