Jaký je život v největším vězení na světě?
Abyste to zjistili, nemusíte se dopustit žádného zločinu - stačí se narodit v Gaze. Tento malý pás rovné, otevřené palestinské země, dlouhý asi 40 km a široký jen 11 km v nejširším místě, je obklopen Egyptem a Středozemním mořem na jihu a západě
a Izraelem, který Gazu od počátku 90. let uzavřel okolnímu světu. Stejně jako mnoho jiných věznic je i Gaza přeplněná. V roce 2021 počet obyvatel vzrostl na více než 2 miliony a hustota zalidnění je jedna z nejvyšších na světě: trojnásobná oproti přibližně stejně velkému Detroitu.
Kde se však všichni tito lidé vzali? Inu, asi 70 % obyvatel Gazy tvoří uprchlíci a jejich potomci. Byli nuceni se tam přestěhovat, když Izrael zabral jejich města a vesnice v době svého vytvoření v roce 1948. Mnozí utekli v domnění, že se dočasně dostanou
do bezpečí. Izrael jim však nikdy nedovolil vrátit se zpět, přestože mnohá z těchto měst a vesnic jsou od Gazy vzdálena jen kousek autem nebo pěšky. Izrael pokračoval v okupaci Gazy v roce 1967, kdy zavedl vojenskou vládu nad lidmi, kteří tam žili,
a část území předal izraelským osadníkům. Na počátku 90. let zavedl vůči Gaze politiku uzavření: Palestinci již nemohli opustit Gazu bez časově omezeného a těžko dostupného povolení. A Palestincům z jiných oblastí byla návštěva Gazy rovněž omezena.
Ale v roce 2006 se situace zhoršila. Rok předtím Izrael stáhl své vojáky a osadníky z Gazy, ale stále kontroloval hranice, vzdušný prostor a ekonomiku. Palestinská skupina Hamás, která má vojenské křídlo bojující proti izraelské okupaci, vyhrála palestinské volby a převzala kontrolu nad Gazou. V reakci na to Izrael posunul svou politiku na další úroveň. Jediná elektrárna byla vybombardována. Bylo zakázáno cestování. Většina dovozu a vývozu byla zablokována - což donutilo většinu továren v Gaze
k uzavření. Rybáři nemohli lovit ryby mimo velmi malou omezenou oblast. Zásoby pohonných hmot a elektřiny byly omezeny natolik, že lidé přestavěli svá auta na pohon kuchyňským olejem. Omezeno bylo dokonce i zásobování léky. Izraelská vláda rozhodovala o tom, kolik potravin bude vpuštěno, tak, že vypočítávala, kolik kalorií dostane každý obyvatel Gazy. Jak řekl jeden
z tehdejších vládních poradců: "Jde o to, aby Palestinci drželi dietu, ale ne aby umírali hlady." Tato politika zničila hospodářství Gazy. Nyní je zde nejvyšší míra nezaměstnanosti na světě a více než polovina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Dokonce
i materiál na výstavbu infrastruktury, jako jsou čističky odpadních vod, byl zadržován, takže odpadní vody jsou čerpány do moře.
V roce 2012 OSN uvedla, že pokud se situace nezlepší, v Gaze se do roku 2020 nebude dát žít. Místo toho se situace ještě zhoršila. Došlo k několika velkým vojenským útokům Izraele na Gazu. Izrael tvrdí, že cílem těchto útoků je omezit schopnost Hamásu bojovat. Při těchto útocích byly ale zabity tisíce civilistů a zničeny desítky tisíc domů. Izraelští představitelé tomu říkají "sekání trávníku". Ale i když útoky ustanou, Izrael často brání vstupu na území zásobám na obnovu.
Egyptská vláda je mezitím blízkým spojencem izraelské vlády a dlouhodobě pomáhá obléhání udržovat. Její hranice s Gazou byly také často uzavřeny. Když se hranice otevře, smí dovnitř nebo ven jen několik stovek lidí. Gazané si pod touto hranicí na čas vybudovali tunelovou ekonomiku a pašovali z Egypta vše od naléhavě potřebných zásob přes zbraně až po rychlé občerstvení. Egyptská vláda však nakonec mnoho tunelů zaplavila a dokonce zničila jedno ze svých pohraničních měst, aby tyto dodávky odřízla.
Přibližně polovinu obyvatel Gazy tvoří děti, což znamená, že život před touto blokádou znají jen z vyprávění. Nikdy nepoznaly celý den s elektřinou. Vědí, že když začne bombardování, nemají kam utéct. Vědí, že až zestárnou, pravděpodobně nenajdou práci. Pravděpodobně nebudou moci opustit Gazu nebo se dokonce setkat s Palestinci z jiných částí své země. Vědí, jaké to je žít v největším vězení na světě.
Zdroj: YouTube video ''How Israel Made Gaza The World's Biggest Prison'' na kanálu AJ+