Co byste měli vědět o případu genocidy Jihoafrické republiky proti Izraeli u Mezinárodního soudního dvora?
Mezinárodní soudní dvůr začne ve čtvrtek projednávat argumenty v případu, který by mohl poškodit pověst Izraele mezi jeho spojenci.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu bude ve čtvrtek a v pátek jednat v reakci na obvinění Jihoafrické republiky z genocidy vůči Izraeli.
V probíhající válce v Gaze bylo zabito více než 23 000 Palestinců, z toho více než 9 000 dětí.
Jihoafrická republika chce vydat mimořádný příkaz vyzývající Izrael k pozastavení vojenské kampaně, kterou zahájil po útoku palestinských bojovníků vedených Hamásem 7. října, při němž podle izraelských představitelů zahynulo 1 140 lidí.
Stát podal žalobu na konci prosince a odvolává se na výroky izraelských veřejných činitelů a na činnost izraelské armády.
Je to poprvé, kdy je Izrael souzen podle Úmluvy OSN o genocidě, která byla vypracována po druhé světové válce s ohledem
na zvěrstva páchaná na Židech a dalších pronásledovaných menšinách během holocaustu.
Ačkoli je každé rozhodnutí nevymahatelné, rozhodnutí proti Izraeli má obrovský symbolický význam.
Zde jsou odpovědi na některé často kladené otázky týkající se tohoto případu.
Co je to Mezinárodní soudní dvůr?
Mezinárodní soudní dvůr je nejvyšší soud OSN, který byl založen v roce 1945 a který řeší spory mezi zeměmi a vydává poradní stanoviska. Má 15 soudců, kteří jsou voleni Valným shromážděním a Radou bezpečnosti OSN na devítileté období. Současní soudci jsou z USA, Ruska, Číny, Slovenska, Maroka, Libanonu, Indie, Francie, Somálska, Jamajky, Japonska, Německa, Austrálie, Ugandy a Brazílie.
Soud může být rozšířen o soudce z každé strany sporu, v tomto případě z Jihoafrické republiky a Izraele. Jihoafrická republika jmenovala Dikganga Mosenekeho, bývalého náměstka nejvyššího soudce země, a Izrael jmenoval Aharona Baraka, bývalého předsedu nejvyššího soudu země.
Jaká je žaloba, kterou Jihoafrická republika podala proti Izraeli?
V 84stránkové žalobě k Mezinárodnímu soudnímu dvoru Jihoafrická republika uvedla, že akce Izraele v Gaze mají "genocidní charakter, protože jejich cílem je zničit podstatnou část palestinské národní, rasové a etnické skupiny".
Izrael toto podání odmítl a označil je za "krevní pomluvu", což je odkaz na antisemitské lži pocházející ze středověku, které tvrdily, že Židé vraždili křesťanské chlapce, aby jejich krev použili k náboženským rituálům.
Odborníci označili žádost za velmi závažný a dobře prozkoumaný případ, který podala Jihoafrická republika.
"Na pozadí apartheidu, vyhánění, etnických čistek, anexe, okupace, diskriminace a trvalého popírání práva palestinského lidu
na sebeurčení Izrael zejména od 7. října 2023 nedokázal zabránit genocidě," uvádí se v žádosti.
Je soud politický?
Teoreticky ne. V praxi však soudce vybírají státy, z nichž pocházejí, a to jsou politické volby.
Akademický výzkum zaujatosti soudu naznačuje, že "soudci hlasují pro své domovské státy přibližně v 90 % případů. Pokud se nejedná o jejich domovské státy, hlasují soudci pro státy, které jsou podobné jejich domovským státům - v dimenzích bohatství, kultury a politického režimu. Soudci také mohou upřednostňovat strategické partnery svých domovských států".
Studie zjistila, že soudci se při svém rozhodování řídí nejen zákonem.
Vlády USA, Německa a Francie, z nichž každá má v soudu svého soudce, jsou věrnými podporovateli izraelské kampaně
za zničení Gazy - poskytují jí nejen politické krytí, ale v případě Německa a USA také zbraně.
Slovensko, Maroko, Indie, Jamajka, Japonsko, Austrálie a Uganda jsou rovněž blízkými spojenci USA, jejichž hlasování může být ovlivněno zákulisními dohodami.
Proč arabské země nezahájily řízení proti Izraeli?
Když Izrael přijal jurisdikci Mezinárodního soudního dvora, uvedl, že nebude vyhovovat žádostem států, které "Izrael neuznávají nebo které odmítají navázat či udržovat s Izraelem normální diplomatické vztahy".
Pouze jedna arabská země, Jordánsko, podpořila žádost Jihoafrické republiky u Mezinárodního soudního dvora.
Bývalý dočasný viceprezident Egypta a bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Mohamed ElBaradei uvedl, že skutečnost, že se arabské státy zdržely připojení k řízení před Mezinárodním soudním dvorem, nereprezentuje jejich lid.
V příspěvku, který ElBaradei sdílel na X, označil zdržení se hlasování arabských zemí za "ostudnou skvrnu, kterou nelze vymazat".
Egypt, Maroko a Spojené arabské emiráty uznávají Izrael a jsou smluvními stranami Úmluvy o genocidě, ale nepředložily Mezinárodnímu soudnímu dvoru podpůrné prohlášení.
Kdo další podpořil žalobu Jihoafrické republiky u Mezinárodního soudního dvora?
Organizace islámské spolupráce (OIC), 57členný blok, který zahrnuje Saúdskou Arábii, Írán, Pákistán a Maroko, vyjádřila
30. prosince svou podporu tomuto případu.
Malajsie, Turecko a Jordánsko podpořily případ Jihoafrické republiky tím, že předložily Mezinárodnímu soudnímu dvoru podpůrná podání.
Případ podpořila také Bolívie, která se tak stala první latinskoamerickou zemí.
První den slyšení libanonské ministerstvo zahraničí oznámilo, že případ podporuje, a poděkovalo Jihoafrické republice "za tento zásadový postoj a za veškeré její úsilí".
Podporu vyjádřily i další země, například Venezuela, Pákistán, Bangladéš, Maledivy, Namibie a Nikaragua.
Den před zahájením slyšení vyjádřila Liga arabských států podporu jihoafrickému případu. "Byli bychom rádi, kdyby se Liga mohla připojit k výzvě, ale jako organizace nepatří mezi strany, které jsou k tomu oprávněny," uvedl generální tajemník Ahmed Aboul-Gheit na X. konferenci.
Žalobu ve středu podpořily také Írán, Brazílie a Kolumbie, přičemž kolumbijský prezident Gustavo Petro uvedl, že je "zcela jasné, že činy a záměry Izraele představují genocidu".
Indonésie, která sice není smluvní stranou Úmluvy o genocidě, uvedla, že Jihoafrickou republiku podporuje "morálně i politicky".
Jaká je právní definice genocidy?
Pokud jde o genocidu, mezinárodní právo uznává definici uvedenou v článku II Úmluvy OSN o genocidě a v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu.
Tato definice, kterou přijalo více než 130 zemí včetně USA, Německa, Francie a Spojeného království, uvádí, že genocidou se rozumí činy "spáchané s úmyslem zcela nebo zčásti zničit národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu".
Izrael i Jihoafrická republika jsou smluvními stranami Úmluvy o genocidě, což znamená, že jsou povinny "přijmout opatření
k zabránění a potrestání zločinu genocidy", například přijmout právní předpisy nebo potrestat osoby považované za viníky tohoto zločinu.
Jaký význam bude mít rozsudek?
Izrael byl zakládajícím členem Mezinárodního soudního dvora v 50. letech 20. století poté, co Německo během druhé světové války vyvraždilo šest milionů Židů. Obrana Izraele před obviněním z genocidy u téhož soudu bude mít pravděpodobně obrovskou symboliku.
Polsko-židovský právník Rafael Lemkin v roce 1944 vymyslel slovo genocida a neúnavně lobboval za její zařazení mezi trestné činy podle mezinárodního práva. Jeho úsilí se vyplatilo, když OSN v roce 1948 schválila Úmluvu o zabránění a trestání genocidy.
Úmluva o genocidě, kterou Izrael podepsal, byla vytvořena kvůli holocaustu. Nyní se Izrael musí proti takovým obviněním bránit.
Kam dále?
