Balfourova deklarace
Ministerstvo zahraničí, 2. listopadu 1917.
Vážený lorde Rothschilde,
Je mi velkým potěšením předat vám jménem vlády Jeho Veličenstva následující prohlášení o sympatii
s židovskými sionistickými aspiracemi, které bylo předloženo a schváleno kabinetem.
"Vláda Jeho Veličenstva kladně hodnotí zřízení národního domova pro židovský národ v Palestině
a vynaloží veškeré úsilí, aby usnadnila dosažení tohoto cíle, přičemž je jasné, že se nesmí dělat nic, co by mohlo poškodit občanský a náboženský "práva existujících nežidovských komunit v Palestině nebo práva a politické postavení Židů v jakékoli jiné zemi".
Byl bych vám vděčný, kdybyste toto prohlášení přinesli do povědomí Sionistické federace.
S úctou,
(Podepsán) Arthur James Balfour
Balfourova deklarace byla veřejným závazkem Británie, deklarujícím její cíl zřídit "národní domov pro židovský lid" v Palestině.
Prohlášení přišlo ve formě dopisu tehdejšího britského ministra zahraničí Arthura Balfoura adresovaného Lionelu Walteru Rothschildovi, představiteli britské židovské komunity.
Ale deklarace nebyla v žádném případě formulována a rozhodnuta přes noc – spíše se na ní pracovalo léta, účastnilo se jí mnoho lidí a byla sepsána mnohokrát, než byla rozeslána.
Slib je obecně považován za jeden z hlavních katalyzátorů etnických čistek Palestiny v roce 1948 a vytvoření sionistického státu Izrael.
Arthur Balfour
Narození: Skotsko, 1848
Smrt: Anglie, 1930
Autorem deklarace je Arthur Balfour, který nejprve sloužil jako premiér Spojeného království, a co je důležitější, později jako ministr zahraničí za vlády Davida Lloyda George.
Anglický aristokrat Balfour se zasloužil o to, že přesvědčil válečný kabinet k vydání prohlášení a požádal Chaima Weizmanna
a lorda Rothschilda o jeho vypracování. Jeho koloniální smýšlení lze nejlépe demonstrovat na následujícím prohlášení, které učinil v memorandu z roku 1919:"V Palestině ... nenavrhujeme ani formu konzultace přání současných obyvatel země. Sionismus, ať už je správný nebo špatný, dobrý nebo zlý, je zakořeněn v odvěkých tradicích, v současných potřebách, v budoucích nadějích, které mají daleko hlubší význam než přání 700 000 Arabů, kteří nyní obývají tuto starobylou zemi." Jeho neteř Blanche Dugdaleová, která pracovala v londýnské kanceláři Židovské agentury spolu s Chaimem Weizmannem, ve své autobiografii naznačila, že Balfour byl křesťanským sionistou: "Balfourův zájem o Židy a jejich dějiny byl celoživotní a měl původ ve starozákonní výchově jeho matky a ve skotské výchově."Jiní však tvrdí, že Balfour byl antisemita a že jeho zájem o sionistický projekt měl pouze britský strategický význam. Než Balfour odstoupil z funkce ministerského předsedy, prosadil v roce 1905 zákon o cizincích, o němž se má za to, že byl pokusem omezit přistěhovalectví východoevropských Židů do Evropy, i když to v něm nebylo výslovně uvedeno.
Lionel Walter Rothschild
Narození: Anglie, 1868
Smrt: Anglie, 1937
Walter Rothschild, potomek mocné židovské bankovní rodiny Rothschildů, byl sionista a blízký přítel Chaima Weizmanna.
Přestože v roce 1910 odešel z parlamentu, zůstal aktivním představitelem britské židovské komunity a působil jako předseda Anglické sionistické federace. Byl nositelem Balfourovy deklarace.V létě 1917 požádal Arthur Balfour Rothschilda a Weizmanna
o vypracování prohlášení, které by bylo v souladu se sionistickými cíli. Původní návrh, který Rothschild zaslal Balfourovi, navrhoval, aby "Palestina byla obnovena jako národní domov židovského národa". Po námitkách v kabinetu však byla formulace upřesněna.Jeho lobbistické úsilí spolu s Weizmannem a dalšími sionisty v britské vládě i mimo ni mělo zásadní význam pro nátlak na vládu, aby deklaraci vydala.
Chaim Weizmann
Narození: 1874, Ruské impérium (nyní Bělorusko)
Úmrtí: 1952, Izrael
Chaim Weizmann, pozdější první prezident Izraele, byl ruský sionista a chemik, který měl pravděpodobně největší vliv
na Balfourovu deklaraci.
Zatímco Theodor Herzl byl označován za "otce politického sionismu", Weizmann byl považován za toho, kdo tento plán uskutečnil.Po získání doktorátu z chemie ve Švýcarsku odešel do Anglie a během první světové války (1. světová válka) začal pracovat jako vědec pro britskou vládu.Díky svému přínosu, především vývoji procesu výroby syntetického acetonu pro výrobu výbušnin, měl dobré kontakty s nejvyššími kruhy britské vlády, včetně bývalého premiéra Davida Lloyda George, tehdejšího ministra zahraničí Arthura Balfoura a diplomata Marka Sykese. Lloyd George ve své autobiografii údajně napsal, že Balfourova deklarace byla Weizmannovi, který se stal britským občanem, nabídnuta jako odměna za jeho přínos válečnému úsilí.
Na Balfourovu žádost Weizmann a lord Rothschild vypracovali návrh deklarace tak, aby vyhovoval sionistickým zájmům. Weizmann více než dva roky usilovně lobboval, aby se Británie veřejně zavázala k vybudování státu pro Židy v Palestině. Argumentoval tím, že židovský stát je v zájmu Anglie. V dopise z roku 1914 pro Manchester Guardian, dnes známý jako deník The Guardian, Weizmann napsal:
,,Pokud by se Palestina dostala do britské sféry vlivu a Británie by podporovala židovské osídlení jako britskou závislost, mohli bychom tam mít za 20 až 30 let milion Židů - možná i více; ti by zemi rozvíjeli, vrátili by do ní civilizaci a tvořili by velmi účinnou ostrahu Suezského průplavu." Koloniální podtext jeho názorů je zřejmý. Při své první návštěvě Palestiny v roce 1907 popsal zemi takto: "Židé jsou v Palestině: Kolonie ani městské osady v žádném případě nepřipomínaly, co se týče živosti, tónu a pokrokového ducha, kolonie a osady naší doby." Weizmannovi je také připisován slavný citát z roku 1919, v němž řekl: ,,Židovským národním domovem mám na mysli vytvoření takových podmínek, abychom mohli s rozvojem země přilákat značný počet přistěhovalců
a nakonec v Palestině vytvořit takovou společnost, že Palestina bude stejně židovská jako Anglie anglická nebo Amerika americká."
David Lloyd George
Narození: 1863, Anglie
Úmrtí: 1945, Wales
Vláda Davida Lloyda George, předsedy koaliční vlády v letech 1916-1922, vydala Balfourovu deklaraci.
Vytvořil válečný kabinet, který přijímal zásadní strategická rozhodnutí, a ujistil se, že sionistický projekt je na pořadu dne.
Lloyd George se nechal slyšet: Lloyd George se nechal slyšet: "Učil jsem se mnohem více dějin o Židech než o dějinách svého vlastního národa."Byl přesvědčen, že Palestina musí přejít pod britskou vládu, a podle toho také jednal. Ve svých pamětech Lloyd George uvedl řadu důvodů, proč podporoval sionismus, včetně touhy přilákat židovské finanční zdroje, křesťanského sionistického přesvědčení, židovské lobby v Británii a sympatií k Židům čelícím antisemitismu. Údajně napsal, že Balfourovu deklaraci nabídl Chaimu Weizmannovi jako odměnu za jeho příspěvek k válečnému úsilí, ale někteří historici tuto představu zpochybňují. Před nástupem do funkce premiéra Lloyd George úzce spolupracoval s Theodorem Herzlem, "otcem politického sionismu", na ugandském programu - plánu na přesídlení Židů do Ugandy pod britskou záštitou.Během války Lloyd George radil britskému vojenskému veliteli Edmundu Allenbymu, aby před svátky obsadil Jeruzalém. Když Britové v prosinci 1917 vstoupili
do Jeruzaléma, Lloyd George to označil za "vánoční dárek pro britský lid".
Herbert Samuel
Narození: 1870, Anglie
Úmrtí: 1963, Anglie
Herbert Samuel byl údajně prvním židovským ministrem vlády v Anglii v roce 1909.
V roce 1914 Samuel, horlivý sionista německého původu, v diskusi se státním tajemníkem pro zahraniční věci Edwardem Greyem navrhl, že "by se snad mohla naskytnout příležitost k naplnění odvěkých tužeb židovského národa a k obnovení židovského státu". O několik týdnů později Samuel předložil britskému kabinetu memorandum nazvané Budoucnost Palestiny, v němž navrhoval vytvoření židovského společenství, ale tehdejšímu premiérovi H. Asquithovi se jeho návrh nezdál lákavý. "Myslí si, že bychom na tomto nepříliš perspektivním území mohli vysadit asi tři nebo čtyři miliony evropských Židů" jako řešení antisemitismu, napsal Asquith. V revidovaném memorandu Samuel uvedl, že britská vláda by měla umožnit židovské přistěhovalectví, "aby časem židovským obyvatelům, kteří se stanou většinou a usadí se v zemi, byl přiznán takový stupeň samosprávy", který by podle něj získal Anglii vděčnost Židů na celém světě.
Věřil také, že je v zájmu Británie, aby se v blízkosti strategického Suezského průplavu nacházela spřátelená mocnost. Samuel úzce spolupracoval s Chaimem Weizmannem a radil mu, jak prosazovat sionistické cíle ve vládních kruzích.V roce 1918 byl jeho syn Edwin jmenován úředníkem Sionistické komise v Palestině, skupiny, které předsedal Weizmann a která byla vytvořena, aby radila britské vládě, jak realizovat Balfourovu deklaraci. Samuela vybral tehdejší ministerský předseda David Lloyd George jako vysokého komisaře, nejvyšší zdroj autority, v Palestině v letech 1920-1925. Byl označován za "prvního hebrejského guvernéra Jeruzaléma po více než dvou tisících letech". Přestože při několika příležitostech vyjádřil obavy, že židovský stát může poškodit palestinskou arabskou většinu v zemi, mnozí kritizovali jeho kroky při vytváření politiky, která měla umožnit rozkvět Židů. Například do nejvyšších funkcí své administrativy jmenoval sionisty, zatímco Palestincům bylo odňato právo na vytvoření vlastních autonomních polostátních struktur.
Mark Sykes
Narození: 1879, Londýn
Úmrtí: 1919, Paříž
Mark Sykes je známý jako spoluautor nechvalně proslulé anglo-francouzské dohody o rozdělení Blízkého východu po první světové válce, jeho podíl na Balfourově deklaraci je však často přehlížen.
Ačkoli Sykes podpořil sionistický projekt pozdě, byl klíčovým prostředníkem mezi Chaimem Weizmannem a jeho sionistickými aktivisty a britskou vládou.Ve válečném kabinetu působil jako asistent tajemníka pro dohled nad záležitostmi Blízkého východu
a byl přesvědčen, že židovské osídlení v Palestině zajistí britské imperiální zájmy a minimalizuje tamní francouzský vliv.Sykes se významně podílel na jednáních, která vedla k deklaraci.Připisuje se mu, že řídil polského sionistu a diplomata Nahuma Sokolowa, aby přesvědčil Francouze, aby souhlasili s tím, že Palestina bude po válce pod britskou kontrolou, a zprostředkoval mu setkání
s papežskými úřady v Římě.Weizmann ve své autobiografii napsal, že Sykes na setkání se skupinou sionistů v roce 1917 řekl, že "myšlenka židovské Palestiny má jeho plné sympatie". Dne 31. října 1917 schválil kabinet konečné znění deklarace. Sykes se prý vynořil a zavolal: "Doktore Weizmanne, je to chlapec!".
Nahum Sokolow
Narození: 1859, Polsko
Úmrtí: 1936, Londýn
Nahum Sokolow, polský spisovatel a diplomat, je méně známým klíčovým aktérem Balfourovy deklarace, ačkoli jeho zákulisní práce měla na vydání prohlášení velký vliv.
Byl blízkým spolupracovníkem Chaima Weizmanna a hodně cestoval, aby získal podporu pro Deklaraci. Ve Spojených státech se údajně setkal se soudcem Nejvyššího soudu Louisem Brandeisem a ve Vatikánu s papežem Benediktem XV. Ještě před vydáním Deklarace zajistil podporu sionistických snah ze strany Francouzů a Italů, spojeneckých mocností v první světové válce. Podle Sykes-Picotovy smlouvy z roku 1916 o rozdělení Blízkého východu po pádu Osmanské říše se měla většina území Palestiny stát mezinárodní zónou. Sokolow však v koordinaci s Markem Sykesem jako představitel sionistů podporoval názor, že Židé dávají
v Palestině přednost britské ochraně před francouzskou.Především se v květnu 1917 setkal s vysoce postavenými francouzskými představiteli a podařilo se mu získat francouzskou podporu pro plán, vyjádřenou v Cambonově dopise.
Dopis generálního tajemníka francouzského ministerstva zahraničí Julese Cambona adresovaný Sokolowovi vyjadřoval sympatie francouzské vlády k "židovské kolonizaci v Palestině". Bylo by skutkem spravedlnosti a odškodnění, kdybychom ochranou spojeneckých mocností napomohli obnově židovské národnosti v té zemi, z níž byl izraelský národ před tolika staletími vyhnán," stálo v dopise, který byl považován za předchůdce Balfourovy deklarace.Sokolow se později stal na krátkou dobu předsedou Světové sionistické organizace.
Zdroj: https://www.un.org/unispal/document/auto-insert-193242/
https://interactive.aljazeera.com/aje/2017/behind-balfour/index.html
